Pomůcka uvádí dítě do světa množství (1 – 10) a jeho pojmenování. Deset červeno-modrých tyčí dovoluje dítěti prožít (hmatem i vizuálně) kvantitu od jedné do deseti. Rozměr 2,5 x 2,5 x 10-100 cm.. Děti seřazují tyče dle velikosti, osvojují si pojmy jako krátký, kratší, nejkratší, dlouhý, delší, nejdelší. Seznámení s pomůckou Přeneste tyče na kobereček. Uchopení je stejné jako u červených tyčí – prsty za boční strany (vnímání délky). Pokud je tyč pro dítě příliš dlouhá, předvedeme dítěte svislé držení tyče s lokty u těla. Pohybujte se tiše a pomalu. Tyče můžete na koberečku rozmístit libovolně a rovnat je podle délky (buď na stejném nebo druhém koberečku). Správnost pořadí překontrolujte pomocí nejkratší (červené) tyče. Nyní můžeme dítěti říct „Stejně jako ty máš svoje jméno, i tyto tyče se každá nějak jmenují. Chceš vědět jak?“. Pokládejte dlaň na jednotlivé dílky a počítejte nahlas. Příklad: „Jedna, dvě, tři.“ Uchopte pevně tyč a řekněte: „To je Tři.“ Dítě po vás opakuje. Jakmile tento krok dokončíte, promíchejte tyče a vyzvěte dítě: „Podej mi prosím tyč Čtyři.“, „Podej mi prosím tyč, která následuje.“, „Podej mi prosím tyč, která je před ní.“, apod. Tyče můžete skládat podle různých vzorců – od nejkratší po nejdelší, od nejdelší po nejkratší, od prostřední. Dbejte však na to, abyste použili vždy všechny tyče, neboť tvoří celek. Třetím krokem je dotazování: „Jak se jmenuje tato tyč?“ Práce ve skupině Je-li dětí více, vybere si každý jednu tyč. Podle délky tyče řekne své jméno: „Já jsem jednička“, „Já jsem pětka“, atd. Děti nejdříve trénují přenášení tyčí – např. soustředěnou chůzí po elipse. Následně mohou děti začít hrát hru, při které hledají svého souseda, až nakonec stojí všechny v řadě a jiné dítě nebo učitel počítají nahlas dílky na tyčích a provádějí kontrolu. Další možnosti: -„Udělej tolik kroků, kolik je dílků na tvé tyči. A zpět!“ -„Dupni u každého modrého dílku (sudá číslice). A zpět!!“ -„Povyskoč u každého červeného dílku (liché číslice). A zpět!“ Trénink paměti: Jsme ve vedlejší místnosti a pošleme dítě např. pro tyč č. 5. Jakmile jsou tyče všechny opět srovnané. Vyzveme dítě, aby zavřelo oči nebo se otočilo a schováme si jednu tyč za záda. Dítě hádá, která chybí. Časem je možné odebrat i více tyčí současně. Další varianty práce s Červeno-modrými tyčemi -přiřazování kartiček s odpovídajícími číslicemi příp. Smirkovými číslicemi. -skládání tyčí do různých obrazců dle fantazie dítěte nebo podle vzorových kartiček -porovnávání tyčí (delší x kratší / více x méně); později lze doplnit o znaménka < a > -měření délky: Jak dlouhá je postel, stůl… Jak široký je chodba, pokojíček,... -děti rády používají tyče ve svislé poloze (opírají se o ně jako o hůl, bojují jako s mečem, apod.). Zkuste přesměrovat jejich pozornost na měření výšky: Která tyč mi sahá po koleno, která po pupík, která do podpaží, apod. Jak vysoký je sourozenec? Kolik tyčí potřebujeme, abychom změřili tátu? Když už dítě ovládá počítání dílků na tyčích, vyzveme ho, aby pojmenovávalo pouze červené dílky (u modrých mlčí). A poté naopak pouze modré (u červených mlčí) => SUDÝ x LICHÝ V pokročilejší fázi lze prodloužit tyč č. 10 na 11, 12, 13, atd. a opět lze sčítat a odčítat, hledat liché a sudé, apod. Práci s tyčemi můžete doplnit pracovními listy. Vždy je ale třeba postupovat od konkrétního k abstraktnímu, tj. nejdříve umožnit dítěti práci a prožitek s tyčemi (svalová paměť) a poté teprve přejít k práci na papíře. Hezké video o použití tyčí např. zde:
